Co budeme při nástupu do školičky potřebovat:
- přezůvky – NE pantofle (ideálně bez složitých přezek). Takové, které si zvládne dítě obout samo
- pyžamko (již nepotřebujete pytlíček, ve školce máme vlastní „pyžamožrouty“)
- do třídy pohodlné oblečení (tepláky legíny, sukýnku..)
- k pobytu na zahradě pevné boty, nebo botasky, teplákovou soupravu
- v zimním období rukavice (NE prstové)
- všechny věci podepsané
- gumáky
- pláštěnku
Ve 3 letech by děti měly zvládat:
- obléknout si spodní prádlo, tričko, tepláky
- obout si přezůvky s pevnou patou (žádné nazouváky ani pantofle)
- pít ze skleničky, hrníčku
- jíst lžící
- samostatně používat WC mísu , umýt si mýdlem ruce
- smrkat do kapesníku
- hovořit v jednoduchých větách
- ujít kratší vzdálenost
Devatero před nástupem do školky
Mluvte s dítětem o tom, co se ve školce dělá a jaké to tam je. Můžete si k tomu vzít obrázkovou knížku nebo si popovídejte s dítětem, které do školky už chodí (mělo by tam ale chodit rádo, aby se vaše dítě nevystrašilo barvitým líčením zlých zážitků). Vyhněte se negativním popisům, jako „tam tě naučí poslouchat“, „tam se s tebou nikdo dohadovat nebude“ apod.
Veďte dítě k samostatnosti – v hygieně, oblékání, jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že bude jediné, které si neumí obléknout.
Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat. Ovšem neodcházejte narychlo a tajně, ani ve vzteku po hádce s dítětem.
Plňte své sliby – když řeknete, že přijdete po obědě, měli byste po obědě přijít. Za pobyt ve školce neslibujte dítěti odměny předem. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů a zvyká si na nové prostředí. Přidá se strach z toho, že selže a odměnu pak nedostane. Samozřejmě, pokud den ve školce proběhne v pohodě, chvalte dítě a jděte to oslavit třeba do cukrárny nebo kupte nějakou drobnost. Materiální odměny by se ale neměly stát pravidlem, dítě by pak hračku vyžadovalo každý den.
Dodržujte adaptační program. V případě individuálních potřeb dítěte si promluvte s učitelkou o cestě vzdělávání vašeho dítěte.
Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu z domu láskyplně a s jistotou řekněte, že odcházíte, ale ujistěte dítě, že se vrátíte. Dítě potřebuje pocit, že se na vás může spolehnout. Chybou je, vyplížit se tajně z domu. Dítě se cítí zrazené a strach z odloučení se jen prohlubuje.
Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu do školky, ale ujistěte ho, že mu věříte a že to určitě zvládne. Zvýšíte tak sebedůvěru dítěte. Pokud má dítě chodit do školky rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy školkou dítěti nevyhrožujte (dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest). Vyhněte se výhrůžkám typu “ když budeš zlobit, nechám tě ve školce i odpoledne“.
Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi rychle vycítit vaši nerozhodnost, obavy. Platí tu, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit dítě jeho úzkosti. Pokud máte strach z odloučení od dítěte a nejste skutečně přesvědčeni o tom, že dítě do školky dát chcete, pak byste měli přehodnotit nástup dítěte do školky. Případně se dohodněte, že dítě do školky bude vodit ten, který s tím má menší problém.
Dejte dítěti s sebou něco důvěrného (plyšáčka, šátek, fotku).
Čím víc toho dítě bude umět, tím rychleji zvládne nároky, které na něj budou ve školce kladeny. Nezapomínejte – mateřská škola je kolektivní zařízení, samostatnost je pro dítě velkou výhodou – nebude se cítit bezradně.